Roky letí, jak průvanem smetí...
Tak od roku 2023 jsou stále v našich domácnostech chlupáči ve stejném počtu. Jitka má dvě kočičky, psa a fenku a my dva kocoury a kočičku. Teď si ještě plánuje k roční Kačence pořídit kocourka stejně starého i stejnou rasu Mainskou mývalí...jen co Pavel na to???A Ústečáci přišli o fenku vlčáka a zatím nepřemýšlí pořídit si náhradu...
Rok 2022. V tomto roce Jitce přibyl dlaší mazlík Mája, až z východních slovenských hranic. Divoška, hravá a mazlivá. Je to poarťačka pro Morise. A je asi o rok mladší než on.
Rok 2023 se Jitka rozloučila se 16 letým Maxíkem, který odešel za Velkou kočkou za duhový most. Hned, aby se Terince nestýskalo, si vzala 4 měsíční kotě Conie - Kačenku, je to mainská mývalí bez PP.
Maxík
Od roku 2021 nám do naší široké zvířecí smečky přibyl roční Morisek, kříženec šarpeje a staforda. Sám ze Slovenska skončil ve zlínském útulku, kam si pro něj dojela dcera.Na první pohled buldozer, ale jinak mazlivý a hravý.
A nám přibyl do kočičí smečky Bobešek půlroční. Mazlidlo a jemně hravý bráška Mikeše a Lucinky. Je také májový, jako Mikešek.
WEB NAŠICH DOMÁCÍCH MAZLÍKŮ
LUCINKA Z JANOVA
MAXÍK Z PRAHY
TEREZKA Z PRAHY
TEREZKA Z ÚSTÍ
JURÁŠEK
DONEČEK
Mikešek * 2018
pražský MORISEK
z útulku ze Zlína
A NA STRÁNCE FOTOGRAFIE A VIDEA
SI MŮŽETE SPRAVIT NÁLADU S JEJICH KAMARÁDY
Tak tohle jsou naši noví mazlíci. Jitky Mája, parťačka Morise a Bobešek doplnil trojici našich kočičáků.
JURÁŠEK S LUCINKOU 2. 3. 2015
Dobrý den anebo ahoj. Jak komu co vyhovuje.
Život je krátký a nám ho již mnoho let spestřují a obohacují naši mazlíci. Musím vzpomenout na prvního pejska Míšánka. To je již opravdu mnoho let co odešel ve věku 10 let. Pak přinesla 6 ti letá dcera černé štěně. Byla ochotna zapnout i ve škole, aby přišla s dobrou známkou z matematiky a pejsek ji byl doma povolen... Táta se moc zdráhal, že ho nebude venčit a pod. ale nakonec se musel vzdát svým dvěma ženským, které si pejska vynutily :-)) To byl i přes svou velikost (kříženec pudla s kokršpanělem) bourák. Jako štěně zlostný, kousal a tak na radu zvěrolékaře jsme ho museli dát vykastrovat, místo ho utratit. To nám také veterinář radil. Po roce se Boreček, tak se pejsek jmenoval, sklidnil a dožil se 12 let. Selhaly mu ledviny a pak se přidalo srdíčko... nakonec jsme ho museli na radu lékaře dát uspat, když nemohl sám na nohy a vyvenčit se... Závěr byl moc smutný. Jak u Míšánka, tak Borečka. Nechtěli jsme již žádného psa, ale přátelé nám nakonec štěně opatřili, aby muž po mrtvičce byl nucen chodit ven na vycházky...Byl to nalezenec z kolejiště mosteckého nádraží... Dnes n a něho už jen vzpomínáme, když ve věku 14 let nemocný odešel...
Dalšími mazlíky jsou kočky a kocouři. Jednoho večera, když jsme se v zimě vrátili z návštěvy, se k nám přidalo větší tříbarevné kotě. Nebylo ho ani v závějích vidět, jen slyšet... Byla to Lízinka, jak jsme kočičku nazvaly. Žila venku na sídlišti. Často jsme si ji brali domů. Na oplátku nám povila 4 koťata. Dvě jsme dali známým a jedno si nechali. Byl to Teryček (původně Terezka, než jsme se vyvedli z omylu, že jde opravdu o kocourka a ne o kočičku). Po 2 letech a po kastracii - sterilizaci měla ještě jedno kotě Bobeše. Toho jsme si nakonec nechali také, jelikož jsme pro něho nemohli najít "dobrý domov". Lízina courala většinou venku po sídlišti, ale její kluci byli jen doma anebo na chalupě, kam jsme často jezdili a tam měli volnost pohybu. To se jim moc líbilo. Když překonali hodinové útrapy cesty autem v přenosce. Boreček zapřísáhlý nepřítel všech koček byl vyveden z míry, když jsme poprvé přinesli Lízinku domů a ona se hned k němu hrnula a silně se mazlila... To mu zarazilo dech a nebyl schopen své typicklé reakce nevraživosti. Dokonce mu směla jíst z misky a mazlit se s ním, kdykoli se jí zachtělo. Stejně přijal jejího syna Teryčka a po dvou letech i Bobeše. K ostatním cizím kočkám však vztah nezměnil...
V roce 2013 někdy v březnu jsme pozdě večer našli na našem prahu ve 4. patře v paneláku větší mourovaté kotě - kočičku. Jak se tam dostala dodnes nevíme. Týden jsme nechali vyvěšenou ceduli, pokud by ji někdo sháněl, ale když se nikdo nepřihlásil, zůstala Lucinka, tak jsme ji nazvali, u nás. Jurášek ji dlouho nechtěl přijmout, žárlil, ale dnes už by ji jistě postrádal. Na chalupě, kde se oba volně pohybují, ji neustále hlídá.
Všechna zvířátka jsme měli kastrovaná. Jen poslední pejsek Donek nebyl, ale pro onemocnění byl nucen kastraci podstoupit už jako několikaletý. Další kočky jsou 2 Jitčiny. Bílý chundelatý Maxík, který je čistokrevný a díky své "čistokrevnosti" je hluchý... přešlechtěný! On a Terezka jež je obyčejná kočka domácí - nalezenec, vysvobozený z kanálu. Obě kočičky se mají moc rádi. Terezka Maxíka neustále opečovává. Asi si uvědomuje jeho hendikep. Žijí s Jitkou v Praze.
Pak ještě patří do rodiny jedna kočička šedomourovatá, také Terezka a patří našim mladým z Ústí. Moc fotek od mladých nemáme a tak to honem honem mladí napravili a poslali pár snímků jejich Terezky. A už je v albech i na stránkách.
:-))
rok* 2023*
